Vzhůru k novému (vzdělávacímu) videu

Kurz VideoLab, o němž jsem psal ve svém předchozím příspěvku, postupuje nezadržitelnou rychlostí kupředu. A tak je třeba dodržet slib, který jsem dal svým studentům – splnit úkol stejně jako oni a definovat si v základu téma i formu svého vzdělávacího videa.


Téma & obsah

Rád bych zůstal věrný své předchozí tvorbě v rámci mého již napůl opuštěného YouTube literárního kanálu. Zhruba dva až tři roky nazpět jsem se pokoušel svou tvorbu posunout a přinést nový tip obsahu. Zjistil jsem však, že taková tvorba je opravdu časově náročná, a proto jsem se v poslední době soustředil na aktivity, které mi přinášely mnohem přímočařejší benefity než pouze počty zhlédnutí, lajky a „nehynoucí slávu“.

Jedním z takových pokusů bylo i explainer video na téma fenoménu YA literatury. Snažil jsem se v něm pojmout vše podstatné – od historického kontextu, přes nynější stav poznání až po jakousi (proti)argumentaci pro to, zda tuto kategorii můžeme definovat jako literárního žánr.

Bude to znít zvláštně, ale po velmi dlouhé době se mi stalo, že jsem se nesoustředil ani tak na video, jako spíš na rešeršní práci. Na to, abych dohledal dostatečné množství odborné či jinak vypovídající literatury a obecně zdrojů, jež mně samotnému a poté i divákům umožní pochopit celý fenomén Young Adult literatury.

Proto jsem se rozhodl své síly napnout k dalšímu zajímavému tématu, které by se dalo nazvat třeba Sound Reading. Video bude představovat, zda je poslech audioknih stejný jako čtení papírových knih? Zkusil jsem si skrze ChatGPT vygenerovat nějaký hrubý nástřel struktury, který bych si chtěl dopracovat. Tady je výsledek (který se však stejně bude asi trochu měnit v návaznosti na rešerši a zdroje, jež k tématu dohledám).

Struktura dle ChatGPT


  1. Úvod (1–2 min)
    • Krátké představení tématu: Je poslech audioknih stejný jako čtení papírových knih?
    • Stručné nastínění hlavních bodů videa
    • Uvedení některých běžných názorů a mýtů
  2. Jak náš mozek zpracovává čtení vs. poslech (3–4 min)
    • Neurověda za čtením a poslechem
    • Aktivované oblasti mozku při čtení vs. poslechu
    • Výzkumy ukazující podobnosti a rozdíly v kognitivním zpracování
  3. Porozumění a zapamatování informací (3–4 min)
    • Srovnání úrovně pochopení textu při čtení vs. poslechu
    • Role koncentrace a vnějších vlivů
    • Výhody a nevýhody obou forem v různých situacích (např. fikce vs. naučná literatura)
  4. Emocionální a subjektivní rozdíly (2–3 min)
    • Jak hlas vypravěče ovlivňuje zážitek
    • Audioknihy jako forma „zprostředkovaného herectví“
    • Možnost hlubšího ponoření do příběhu oproti vlastní představivosti při čtení
  5. Praktické využití a individuální preference (2–3 min)
    • Pro koho je která forma vhodnější?
    • Kdy dává smysl poslouchat audioknihu a kdy číst?
    • Jak kombinovat obě metody pro maximální užitek
  6. Závěr (1–2 min)
    • Shrnutí hlavních zjištění
    • Zdůraznění, že neexistuje „lepší“ forma – záleží na kontextu
    • Výzva k diskuzi: Jakou formu preferujete a proč?

Má prvotní struktura


  1. Úvod (cca 1 min.)
    • Krátké představení tématu
    • Uvedení některých běžných názorů
    • Stručné nastínění hlavních bodů videa
  2. Čtení vs. poslech z pohledu neurovědy (cca 5-6 min.)
    • Neurověda za čtením a poslechem
    • Aktivované oblasti mozku při čtení vs. poslechu
    • Výzkumy ukazující podobnosti a rozdíly v kognitivním zpracování
  3. Čtení vs. poslech z pohledu retence informací (cca 4-5 min.)
    • Srovnání úrovně pochopení a uchování informací při čtení vs. poslechu
    • Focus mode vs. Multitasking
  4. Čtení vs. poslech z pohledu percepce (cca 3 min.)
    • Role vypravěče a imerze
    • Představivost vs. zprostředkování
  5. Závěr (cca 1 min.)
    • Shrnutí hlavních zjištění
    • Výzva k diskuzi

Forma

Formu bych rád držel velmi podobnou z již zmiňovaného videa. Tedy typ explainer videa s jednoduchou animací. Tu jsem si dřív chystal v podobě animované prezentace v Canvě či PowerPointu a vyexportované do videa, s nímž jsem pak dále v postprodukci pracoval.

Jelikož nyní čím dál více tvořím s DaVinci Resolve namísto s Adobe Premiere, nabízí se otázka, jestli bych mnohé animace nemohl zpracovávat přímo v editoru s pomocí různých šablon a předpřipravených animačních balíčků, které jsou (i zdarma) dostupné. Mnohé již v DaVinci mám, tak bych je mohl tentokrát pořádně využít.

Nicméně i přesto, že je tato forma časově mírně náročnější, rozhodně ji preferuji, abych se vyhnul jakékoliv vnější zátěži diváka, který by mohl ve videu řešit třeba špatné nasvětlení mne jako řečníka a podobně místo toho, aby se soustředil na samotný obsah.


Komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *