7 (ne)známých faktů o mně

Dnes jsem se rozhodl napsat trochu osobnější článek. Myslím si, že občas je dobré připomenout, že jsem taky jen člověk a že za tímto blogem stojí bytost z masa a kostí. Podělím se tedy s vámi o sedm základních faktů, které by vás mohly zajímat.

  1. Myslím, že je dobré začít knihami. Takže ano, jsem chorobný knihomol, přiznávám to. Na druhou stranu však rozhodně nejsem na knihách závislý. Nedělá mi totiž veliký problém si říct, že si dnes nepřečtu ani stránku, nebo další tři dny. Měl jsem dříve jedno období, kdy jsem si místo čtení v MHD (což je prakticky má již stálá činnost) dal pouze sluchátka do uší, poslouchal hudbu a koukal do blba. Několik dní po sobě bez jediného přečteného slova. Přiznávám, že dlouhodobě by to i pro mě byla tak trochu sebevražda, ale chci říct, že nemusím nutně číst za každou cenu denně, obejdu se bez toho.
  2. Jsem tak trochu audiofil. Zatímco bez knihy se nějakou dobu obejdu, tak bez hudby nedám ani ránu. Proto s sebou všude nosím svůj iPod a sluchátka, protože co kdybych náhodou musel jít třeba 500 metrů po městě a musel poslouchat všechen ten křik kolemjdoucích lidí? S tím také souvisí, že jsem docela vysazený na to, jaké přístroje k poslechu používám. Dříve jsem měl hezká náhlavní sluchátka, která mi však zničil kocour a od té doby mám pouze špunty za nějaké čtyři stovky (tudíž stále šetřím na nějaký luxusní kousek, třeba tento). To stejné při poslechu doma – už nemůžu jinak než poslouchat hudbu skrze studiové monitory, které mám připojeny k notebooku.
  3. S tím souvisí moje slabost pro vintage styl. Až budu v budoucnu pěkně vydělávat, plánuji si koupit gramofon a chci vlastnit minimálně několik desítek vinylových desek. Včetně diskografií The Beatles, Queen či Pink Floyd. A poslouchat takovou hudbu nejlépe v místnosti plné starých knih, vylepených plakátů a vyzdobenou retro prvky. Fakt si ten obrázek dokážu živě představit. Jestli na to vydělám, to je věc druhá, ale už jen ta představa je pro mě pěkně velkou motivací. Už teď si tak trochu hipstersky poslouchám MC kazety ve svém starém walkmanu (a je to krása!).
  4. Na hudbu má také návaznost tanec. Nejsem žádný profesionální dancer, nikdy jsem nechodil do žádného tanečního souboru (byl jsem s Týnou maximálně na jedné hodině hip-hopu, čímž jsem vypotřeboval svůj několikaletý příděl účasti na podobných akcích), ale rád si v nějakém klubu či jen tak zatančím. Už při obyčejném poslouchání hudby v hromadné dopravě mi to nedá a pravidelně buďto nenápadně podupávám nohou nebo klepu prsty do rytmu. No a i díky tomu jsem u kolegů a kolegyň z práce znám tak trochu jako „taneční děvka“. Když začne hrát dobrý song, neudržím se a jdu na věc, ale to už jste možná někteří stačili pochytit z mých tanečních videí.
  5. Jsem mutant. Mísí se ve mně introvert společně s extrovertem. Tu extrovertnost jsem nějak „pochytil“, když jsem byl na střední, a od té doby ji samovolně „pěstuji“. Když poznávám nové lidi a mám se s nimi ve skupině bavit třeba u piva, nejsem tolik výřečný. Postupně vždy seberu kuráž a ukážu jim, že ze sebe rád dělám šaška a excentrického člověka, což vlastně tak úplně není pravda. Pak si totiž lidi myslí, že když mlčím a jen tak nad něčím přemýšlím, tak je něco špatně/mám blbou náladu. Blbost. Prostě jen nejsem taková mluvka, za jakou mě ostatní považují. To, že občas pronesu nějaký vtípek, nebo povyprávím historku ze života ještě neznamená, že musím mluvit 24/7, ne? Nejsem tedy ryba ani rak, ale kombinace obojího (což je podle mě úplně to nejlepší).
  6. Věřím, že bych toho mohl hodně udělat, ale mými úhlavními nepřáteli jsou bohužel lenost a prokrastinace. Ano, jsem líný. Mnohdy mé stavy lenosti sám od sebe překonám, ale někdy taky ne. Projevuje se to tak, že dostanu nějaký pěkný nápad na projekt, který bych mohl uskutečnit. Zůstane však u teoretizování a plánování, k reálnému výsledku nedojde (alespoň ne hned v době, kdy by byla možnost), neboť si řeknu, že si přečtu knihu, rozkoukám seriál, poslechnu si nějaké hudební album… Takže pouze doufám, že i v tomto případě svoji lenost překonám, protože mám v současnosti v hlavě asi čtyři projekty, jež bych chtěl zkusit převést do praxe. Ale kdo ví…
  7. Rád informace šířím, než že je od jiných přijímám. To je prostě fakt, který mnohdy překvapuje i mě samotného. Nejsem sice ještě typický „social freak“, ale je fakt, že sociální sítě mám v oblibě. Zejména tam se dělím se svými názory/myšlenky/fotkami/prožitky a podobně. Vytvářím svůj obsah a šířím jej. Nevím co očekávám, ale asi chci svoje vzpomínky nějakým způsobem někde zachovat (třeba na onom slavném Facebooku) a pak se chci o některé poznatky zkrátka podělit. Ale jak jsem řekl, už se tolik nestarám o ostatní – co oni zaslechli, vyfotili, prožili. Fakticky více informace sdílím, ale další už sám od sebe moc nevyhledávám. Dělá to ze mě egoistu? Možná, ale rozhodně se tak necítím. Co je ale hlavní, že se to snažím vylepšit a všímat si i toho, čím se na vlnách Internetu chlubí mí kamarádi a známí. Třeba si zlepším reputaci.

 

IMG_1432

IMG_1444

Přečti si taky

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *